Mám před sebou další skupinu těhotných párů. Sedí v kruhu na předporodním kurzu v mém centru v Brně. Očkávají nejen rady, návody a postřehy, ale i povzbuzení od někoho, komu věří. A to nejn proto, že ve mě vidí „odbornici“ ale především proto, že jsem sama těhotenstvím a porodem nejednou prošla. Ráda je pozoruji. Ženy mají něžný, mateřský pohled. Intuitivně si hladí svá bříška a vyzařuje z nich klid. Muži mají ostražitý výraz v obličeji. Hodnou chvíli nenachází klid a připadají si ze začátku dění na kurzu tak nějak do počtu. Možná i proto, že ne každý přišel dobrovolně 🙂
Pocity jsou u mužů a u žen rozdílné
Ženě v ladění se na miminko výrazně pomáhají hormony. Dávají ji sílu a sebedůvěru. Dokonce i ten něžný lesk v jejích očích. Žena tak může navázat velmi hluboký a intuitivní vztah s dítětem už v bříšku. Je to pro ni přirozené. Miminko v ní „bydlí“. Ona se potácí v nevolnostech prvních pár měsíců těhotenství a později je to právě ono, která pocítí to lehké šimrání prvních nesmělých pohybů. To vše ženu každým dnem poutá k miminku hlubším poutem mateřské lásky. A přestože je i pro ni miminko v bříšku stále cizincem, kterého nezná, nejde s ním nemít kontakt. Je totiž její součástí.
Partner nemá možnost pociťovat nic z těch velkých změn a okamžiků. I na první kopnutí si musí počkat mnohem déle než žena. Znáte to? Miminko kope jak o život a když přivolaný muž spěchajíc, aby to konečně také pocítil, položí ruku na bříško, dítě se tváří, jako by tam nebylo. Je to taková prazvláštní hra, kterou hraje každé dítě se svým tátou. To však neznamená, že je muž pro dítě méně důležitý. Že je jen do počtu. Žena má prostě jen malý náskok a muž potřebuje delší čas na rozběh.
Nesrovnávejte se proto s ním. Pamatujte na to, že nezačínáte na stejné startovací čáře. Můžete mu však v jeho pocitech. Jak?
I muž se může cítit těhotný. Slyšeli jste někdy o tzv. Couvade syndromu? Tento syndrom charakterizují podobné příznaky, jako těhotenství: ranní nevolnost, ospalost během dne, psychická nevyrovnanost a přibývání na váze. To vše může téměř od počátku těhotenství pociťovat i muž v očekávání. Ale nebojte, syndrom je léčitelný. Vyléčí se sám porodem ženy.
Co můžete v těhotenství udělat pro větší pohodu partnera:
Důležité je oprostit se od pocitu, že i on musí být stejně nadšený. Nezapomínejme na jeho delší start. Vzpomínám na mého muže, který na ultrazvuku ve 20. týdnu poprvé uviděl naše miminko. Cestou z ordinace mě najednou přitiskl pevně na svou hruď se slovy: „Tak my čekáme miminko!“ No, já osobně ho čekala už celých dvacet týdnů, on až od toho ultrazvuku. Těšte se z každého projevu radosti a nadšení, ale neočekávejte je hned a pravidelně.
Přijměte nabídku jeho pomoci a nebojte si o pomoct říct. Muž je ochranitel. Celoživotně se potřebuje cítit v tomto smyslu potřebný. Máloco ho aktivuje tolik, jako ochrana své ženy a svého potomstva. Není rozdíl v tom, jestli je dítě v bříšku nebo na světě. Už teď ho chrání tím, že chrání vás. Dovolte si být méně emancipované. Dovolte si být něžné, jemné a dejte průchod svým emocím. Už nikdy v životě nebudete mít lepší příležitost k probuzení ženy v sobě. Té skutečné ženy, co nepotřebuje vše zvládat sama. Leda v dalším těhotenství.
Řekněte mu konkrétně, co od něj potřebujete. Oni vám skutečně nedokáží vše vyčíst z očí. I když nepřestáváme doufat, že se to přecejen časem naučí. Mnoho mužů vám chce pomoci, ale jednoduše neví jak. Potřebují návod. Nebojte se dávat jasné pokyny. Letět nocí do lékárny pro Rennie může pro něj být jen zdánlivě nepříjemný zážitek. Pocit úspěšně splněného úkolu mu pomáhá cítit se užitečný. Ale pozor, přespříliš užiteční se zase cítit nechtějí. Žádejte jen o to, co opravdu potřebujete. Jasně a konkrétně.
Nabídněte jim účast u ultrazvukového vyšetření, ale netlačte na něj. Některá vyšetření v těhotenství jsou pro muže čelním střetem s gynekologicko-porodnickou realitou. Ta jim nemusí být příjemná. Možná byste také nechtěly být při vyšetření prostaty svého muže. Požádejte lékaře, aby Vám o všem předem řekl. Někdy totiž potřebuje po klasickém ultrazvukovém vyšetření přes bříško, zkontrolovat ještě čípek. V mžiku máte v sobě sondu vnitřní. Muže proto dopředu seznamte se vším, co se bude při vyšetření dít a dejte mu možnost volby, zda u toho chce být či nikoliv.
Delegujte na něj s důvěrou roli technického dozoru nad výběrem všech udělátek pro miminko, jako je třeba kočárek, postýlka a zkrátka vše, co vyžaduje složitější rozhodovací procesy. Například náš první kočárek byl krásný. Přesně takový, jaký jsem si přála. Když jsem se s ním však o pár milimetrů nevešla do výtahu, nemusel můj muž ani promluvit a věta „já to věděl“, visela rázem ve vzduchu. Zato šátek vybírejte sama. Nosit budete mnohem více než partner. Víte, že za cenu jednoho kočárku koupíte 10 šátků? Ke každému outfitu jeden. A i do výtahu se bezpečně vejdete.
Pokud cítíte, že vám partner opravdu málo rozumí, zvažte, jestli by pro něj nebyl srozumitelnější někdo jiný, kdo touto zkušeností už prošel. Vřele doporučuji on-line kurz „Táta bez obav“. Provází jím trojnásobný tatínek Oldřich Janda. Jisté věci si lépe předávají právě muži mezi sebou.
A co může udělat partner pro svou těhotnou ženu?
Počítejte s tím, že je jiná. Opravdu někdy neví, co chce. Přestože to nutkavě potřebuje. Obrňte se trpělivostí. A raději to nijak nekomentujte. Kombinatorika ani logické myšlení jí v těchto chvílích moc nejdou, ale pamatujte na to, že sluch ji slouží dobře.
Větu „vím, jak se cítíš“ vyměňte za „mrzí mě, že to máš tak náročné“. Vy totiž opravdu nevíte, jak se cítí a tuto útěchu vám neuvěří.
Může plakat. Někdy z jasného důvodu a někdy úplně nepochopitelně a v naprosto neočekávaných situacích. Nehledejte důvody a neřešte je, mohl byste to leda zhoršit. Prostě ji jen obejměte a jemně houpejte tak dlouho, dokud nepřestane plakat. Věty „jsem při tobě“, „neboj se to všechno pustit ven“, „můžeš plakat, nejsi sama“ pláč na první pohled zhorší, nicméně nevzdávejte to. Úleva pak přijde o to rychleji. Stačí tam „jen“ být.
Asi s ní budete muset dočasně jíst nejedlé kombinace jídel, nebo nebudete jíst vůbec, protože jí jídlo uprostřed vaření začalo smrdět. Opakujte si, že je to dočasný stav, typický zejména pro první trimestr. Jednou se vám vrátí ta stejná žena. A víte co? Lepší žena. Bohatší o novou osobní zkušenost. Dejte jí čas bez výčitek z toho, že nezvládla uklidit, uvařit a nakoupit v takové kvalitě, na jakou jste byli zvyklí.
Straňte ji od zlých, ješitných a umrmlaných lidí. V minulosti měly těhotné ženy přímo povinnost obklopit se veselými lidmi. A tak když se ve společnosti kumuluje negace, smutek nebo nám tak typické stěžování si na vše, buďte tím, kdo elegantně změní téma.
Dejte jí pocítit, že je pro vás krásnou. I když už se nevleze do oblečení své původní velikosti. Potřebuje to slyšet. Zkušenost ukazuje, že jsou to většinou muži, kterým po porodu zůstane bříško. Nabídněte ji proto své pochopení. Ona jej jednou může poskytnout vám.
Těhotné ženy jsou často velmi unavené anebo dočasně ztrácí chuť na milování. Buďte tolerantní, netlačte na ně, ale nepřestávejte je objímat. Nechejte však na nich, kam až to nechají zajít. Nezoufejte. I toto je dočasný stav. Na druhou stranu tam, kde máte chuť oba, nemáte rizikové těhotenství, není potřeba abstinovat. Co dělá dobře mamince, dělá dobře i děťátku. Nebojte, nemůžete mu ublížit.
A co můžete udělat společně? Hlavně spolu nepřestávejte komunikovat.
Pamatujte, že ač se váš společný vztah posunul na jiný stupeň, jste to pořád vy dva, kteří tvoří rodinu. Váš vztah je pro děťátko zcela zásadní. A proto o něj nepřestávejte pečovat. To, že je miminko v bříšku, nestojí v cestě každodenním pozornostem. Udělejte občas jeden druhému nějaké milé překvapení, obdarujte malou drobností. Opečovávejte jeden druhého. Z vaší společné lásky dítě vzniklo a to, co pro život zásadně potřebuje, je právě tato vaše láska. Mimino v bříšku cítí všechny vaše pocity.
Nebojte, není důvod na pocity viny, pkud jsou vaše pocity i negativní. K běžnému žití emoce jako vztak nebo rozčarování patří. Miminko to nijak nepoškodí, Rozhodně s ním ale nepřestávejte mluvit. Řeknete mu, že jste teď rozzlobení z toho ta toho důvodu, že to není kvůli němu a že to zvládnete dát zase do pohody. Posnažte se však, aby těch příjemných emocí bylo mnohem více, než těch negativních. Udělejte si pro sebe dostatek času a využijte jej pro společně trávené příjemné chvíle.
Řekněte si vzájemně, co vás překvapilo, co byste chtěli jinak a co byste si přáli od toho druhého. Mluvte společně i se svým děťátkem. Po porodu jej můžou právě vaše hlasy zklidnit. Dopřejte si dostatek společných chvil. Možná to budou na pár dalších měsíců poslední společné okamžiky jen ve dvou. Pamatujte na to, že v zátěžových stresových momentech, nás drží při síle vzpomínka na chvíle, kdy nám bylo spolu moc dobře. Dítě v bříšku to cítí a jednou na tom bude moci stavět.
Majka Staňková
Autorka článku
Maminka tří synů, dula, psychoterapeutka a lektorka mnoha kurzů. Autorka prvního on-line předporodního kurzu v ČR a SR a on-line kurzů pro rodiče s dětmi. Zakladatelka brněnského Centra Majka, které se postupně rozrostlo i o miniškolku a sdruženou školu. Hostuje v televizních pořadech pro ženy. Se svým mužem založila Světový den těhotenství, při příležitosti kterého pravidelně probíhá největší outdoorový Festival těhotenství a rodiny v ČR. Věnuje se poradenství, publikační i přednáškové činnosti.
